Dodat vodu pěstovaným rostlinám je pro zahrádkáře práce zcela běžná a na první pohled naprosto jednoduchá. Možná právě proto budete překvapeni, kolika chyb se můžete dopustit.
Rozhodující nároky rostlin
Zaměřte se na manuální činnost.zdroj: shutterstock
U vlhkomilných rostlin nemůžete se zavlažováním čekat, až půda uschne. Zalévat je třeba stále mírně vlhkou půdu. Ze zeleniny to ocení celer, zelí, kapusta, fazole či řepa. Zalévání suchomilné zeleniny, jako je cibule, česnek či hrách v době, kdy je půda ještě vlhká, je chyba, kterou pocítíte při sklizni nekvalitní úrody.
Určitě sami uznáte, že není jedno, jestli je půda na zahradě rychle vysychavá, propustná nebo zamokřená. Při zavlažování těžkých, jílovitých půd, do kterých voda vsakuj těžko a velmi pomalu, je třeba volit menší dávky vody a zalévat v kratších časových intervalech.
Pokud povrch zeleninových záhonů či okrasných záhonů nasteléte vhodným materiálem, udrží část nadbytečné vody. Zároveň omezí vypařování, zpomalí vysychání půdy a zabrání nadměrnému zabahňování během letních bouří.
Velkou chybou je postřikování zahrady vodou při prudkém letním slunci. Tak jako my, i rozžhavené rostliny mohou při náhlém zchlazení dostat teplotní šok. Navíc hrozí popálení listů, neboť kapky vody fungují jako lupa.
Obecně jsou na nedostatek vody nejcitlivější mělce kořenící druhy:
jahody
rybíz
angrešt
maliny
ostružiny
borůvky
Ze stromů jsou citlivější ty, které se pěstují na mělce kořenících slabě rostoucích podnožích a mladé stromy, které ještě nemají dostatečně vybudovaný kořenový systém.
Naučte se dodávat vodu zelenině, ovoci a okrasným rostlinám přímo ke kořenům. Poté, co do půdy vsákne a povrch mírně oschne, je dobré jej prokypřit. Odstraníte půdní přísušek a zachováte vhodnou strukturu půdy.
Za chybu lze považovat i zalévání silným proudem vody z hadice či krhly. Takovým způsobem narušujete půdní
strukturu, voda nestíhá vsakovat, odtéká po povrchu a přitom tvoří erozní rýhy a jařečky.
Z kvasnic si můžete připravit účinné hnojivo. zdroj: Shutterstock
Pokud jste se rozhodli dodat rostlinám živiny prostřednictvím hnojivové zálivky, nedělejte tak hned po vysazení, poškodili byste jim kořínky. Přihnojujte nejdříve týden, nejlépe dva po vysazení.
Taková voda poškozuje nejen rostliny, ale také půdu a v neposlední řadě také celý závlahový systém, což pocítí hlavně zahrádkáři využívající výhod kapkové závlahy. Chybou je nejen zalévání nadměrně mineralizovanou vodou, ale také tvrdou vodou s vyšším obsahem uhličitanů, ale také chlorovanou vodou z vodovodu.
Nerovnoměrné zalévání
Nejen nedostatek a nadbytek vody škodí. Nesprávné je i nerovnoměrné zalévání, které způsobuje problémy hlavně na zeleninových záhonech v podobě praskání kořenů, bulv a plodů.
